Kultura genderově vyváženého vyjadřování
Autorky spracovali túto metodickú príručku pre rodovo citlivé používanie češtiny na objednávku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Podnety, ktoré prináša, môžeme využiť pri vyučovaní slovenčiny, ale i ostatných jazykov, a najmä pri bežnom používaní jazyka v procese výchovy a vzdelávania. Autorky príručky o rodovo (genderově) citlivom používaní češtiny Jana Valdrová, Blanka Knotková-Čapková a Pavla Paclíková otvárajú možnosti nazerať na jazyk rodovo kompetentne. Nevytvárajú striktné pravidlá, ale kladú otázky; napríklad "Jak lépe zviditelnit odborný přínos žen?" Ich príručka je o takom používaní jazyka, ktorý nediskriminuje dievčatá a ženy. Rodovo symetrický jazyk rovnako zohľadňuje a zviditeľňuje ženy i mužov. Je to dôležité, pretože spôsob, ako hovoríme a píšeme a ako uvažujeme o realite, navzájom súvisia. Význam používania rodovo citlivého jazyka potvrdili aj naše skúsenosti z pilotného projektu rodovo citlivej pedagogiky ruzovyamodrysvet.sk, ktoré formulovali jeho účastníčky, učiteľky základnej školy.
Z úvodných strán metodickej príručky Kultura genderově vyváženého vyjadřování vyberáme:
Jazyková doporučení v této knížce nejsou závazná a nenařizují nikomu, jak má mluvit a psát. Jejich smyslem je učinit komunikaci zdvořilou, kultivovanou a příjemnou vůči ženám i mužům, a vyjádřit a uznat reálný podíl žen na chodu věcí veřejných. Tvoří alternativu ke stávajícímu způsobu vyjadřování a vycházejí ze zásady rovnosti a důstojnosti žen a mužů. Bývají jazykovou vizitkou institucí i jednotlivých osob. Nemohou postihnout všechny případy jazykových nerovností; záleží často na konkrétní situaci a naší vlastní jazykové kreativitě. Dáváme jimi najevo, že známe principy zdvořilosti a rovnosti, obvyklé v demokratických zemích, a že je umíme aplikovat v jazyce.
Předslov
Způsob, jak mluvíme a píšeme a jak smýšlíme o realitě, spolu souvisí. Má vliv na to, jak stavíme priority k řešení a co naopak odsunujeme na okraj zájmu. A právě český veřejný prostor trpí masívním podceňováním žen: lékař má lepší image než lékařka, kuchař je důstojnější název než kuchařka a učitel má v obecném povědomí vyšší status než učitelka. Že se s jazykovou diskriminaci setkávají již dívky v předškolním a školním věku, doloží příklady v našem textu.
Metodická příručka, kterou právě otevíráte, je první svého druhu v Česku. Jejímu vzniku předcházela téměř dvě desetiletí vyhodnocování souvislostí mezi užíváním jazyka a jeho společenskými důsledky. Čeština byla porovnávána s jinými jazyky, zejména s němčinou a angličtinou. Zkoumalo se, proč se genderová kultura projevu v těchto jazycích dávno stala samozřejmostí, zatímco v češtině ji mnozí ještě dnes podceňují. Bylo dokázáno, že některé jazykové praktiky v češtině skutečně diskriminují ženy ve veřejném prostoru, odsunují je na okraj pozornosti, snižují jejich důstojnost a společenský status. A byly formulovány návrhy, jak lze tuto diskriminaci mírnit.
Rovnost příležitostí a svoboda životních voleb je tou nejpevnější půdou pod nohama. Demokratické obsahy lze zprostředkovávat pouze demokratickou formou. Co v češtině může být nebo je chápáno jako diskriminující, nedemokratické nebo prostě jen nezdvořilé, popisuje náš text i s příklady a nabízí rodově vyvážené alternativy v českém jazyce, angličtině i němčině. Potěší nás, když v něm naleznete inspiraci.
Celú príručku v pdf formáte nájdete tu.
Na tejto stánke nájdete aj: Jazyk a rod - Expertný seminár s Janou Valdrovou