Jak louskat články o ženách a mužích
Z materiálov Jany Valdrovej

V článcích o ženách a mužích nalezneme někdy postupy, které odhalují, jakým způsobem si autor/ka vykládá obsah pojmů ženství a mužství. Jsou to zejména tyto:

1. Chápání vztahů mezi pohlavími jako neustálého „boje pohlaví“ – „ženy jsou z Venuše a muži z Marsu“, ale přitom se bez sebe neobejdou: „chybí tady ženská ruka“ (muži).
2. Zmínky o (matce) přírodě, přirozenosti, pudech, genech, hormonech a nezměnitelných tendencích: „muž potřebuje ulovit svého mamuta“, „nevěru má v genech“.
3. Pořekadla, přísloví, ustálené fráze jakoby dokládají věčnou platnost: „za vším hledej ženu“, „pro krásu se musí trpět“, „ženy nevědí, co chtějí, …“.
4. Každé pohlaví má své „tradiční“ domény, vlastnosti, projevy: „něžné pohlaví“, „muž-živitel“, „strážkyně ohně v domácím krbu“, „žena ten nepořádek líp vidí“.
5. Autority na pomoc: „vědci dokázali, že…“; blíže neurčené obecné povědomí: „víme, že…“, „jak známo,…“.
6. Homogenita tzv. tradičního ženství a mužství – ženy / muži jsou jakoby stejní, vykazují shodné vlastnosti, schopnosti, touhy: „ženská logika“, „ženy-fanynky mají sklon k hysterii (Uzel)“ „žena za volantem“.
7. Vytváření a posilování norem prostřednictvím atributů „normální“, „typická/-ý“, „správná/-ý“, „ideální“: „Normální ženská zvládne s přehledem domácí práce“ (Plzák).
8. Tentýž projev se jinak hodnotí u žen a jinak u mužů: „cílevědomý“ / „kariéristka“; „citlivá“ / „zženštilý“.
9. Určité pohlaví v „netradičních“ doménách se staví jako kuriozita: novinový titulek „Také ženy degustují pivo“, muž na mateřské dovolené v pořadu Jak jsem si zničil kariéru.
10. Ženy se inscenují jako „slabé pohlaví“, přičemž se apeluje na toleranci mužů a okolí: „žena na mateřské reaguje emocionálně“ (Sama doma), „Ženě postižené přechodem je třeba dávat najevo soucit“ (gynekolog v deníku Metro).
11. Ženy hodnotí samy sebe mužskými kritérii: „řídím prý jako chlap“, „rodil mě můj známý doktor“, „jsem jenom slabá ženská“.
12. Patriarchalistický úhel pohledu – co je ženské, je méně hodnotné: „ženská logika“, „žena za volantem“. Muž rozhoduje o kritériích. Otázka na P. Sobotku, předsedu senátu: „Která žena se Vám v senátu líbí?“ – „No víte, my jsme tam limitováni věkem nad 40, a to už ty ženský tak trochu doznívaj…“
13. Žena musí zvládnout více než muž, aby si zasloužila totéž uznání jako muž – nejčastěji jsou takto chápány ženy v „typicky“ mužských profesích.
14. Důsledné pořadí muž-žena: „muž a žena“, „poslanci a poslankyně“, „chlapci a děvčata“ nebo tzv. zástupné (generické) maskulinum: „naši učitelé“.
15. Humor, flirt, bonmoty místo rozpravy (Plzák, Jahelka, Saudek, Uzel, Nesvadbová, Štěpánová).

Viac materiálov od českej lingvistky Jany Valdrovej nájdete v rubrike Semináre a prednášky.